• Ina Maertens

Čtené proslovy se podstatně hůř tlumočí



Projev, který budete číst, prosíme vždy dejte tlumočníkům dopředu.


Napsat svůj projev dopředu se z pohledu řečníka jeví jako zcela logický postup. Bude méně nervózní, protože bude svůj projev mít připravený. Na nic nezapomene a bude to mít hezky naformulované.


Jenže takto pečlivě připravený projev ještě bude potřeba přetlumočit. To, jaké komplikace při tlumočení může čtený projev způsobit, popisujeme níže.


Psaný proslov je ze své podstaty psaný – nikoli mluvený – text. V psaném textu používáme delší věty a složité větné konstrukce. Máme možnost své myšlenky uspořádat a dotáhnout své formulace k dokonalosti.


Jenže tyto precizní formulace, které řečník dlouho doma piloval, se však při tlumočení najednou stávají překážkou. Tlumočník nemá čas vymýšlet stejně precizní formulace v cizím jazyce, když neměl možnost se na to předem připravit. To, na čem řečník možná pracoval celý večer, musí tlumočník zpracovat na první pokus a hned.


Navíc čteme rychleji než mluvíme. U čtení používáme jinou intonaci. Proslov je hutnější, obsahuje víc informací. Důležité je i to, že v psaném textu jsou informace jinak řazeny za sebou. Schválně někdy požádejte někoho, aby vám nahlas přečetl nějaký text, a pokuste se su ho zapamatovat. Spontánní povídání si zapamatujete snadněji než přečtený psaný text.


Abychom dokázali dobře vnímat psaný text, potřebujeme ho mít před očima. Když text projevu tlumočníci nemají před sebou, v krásných dlouhých větách se ztracejí a najíždějí na krizový scénář.


Ten vypadá zhruba takto. Po prvních několika větách si tlumočník uvědomí, že řečník nemluví, ale čte. V hlavě tlumočníka se spustí nepříjemná vnitřní reakce. Ví, že ho čeká těžký úkol, ale neví ani jak moc těžký, ani jak dlouho to bude trvat. Na přemýšlení není čas, řečník tlumočníkovi utíká. V krásných dlouhých větách se zamotává. Složité větné konstrukce nestíhá zpracovat. Projev, který někdo pečlivě vypracoval, se rozpadá.


Jediné, co v takovou chvíli dokáže zkušený tlumočník udělat, je přepnout do režimu „jak zabránit největším škodám". Ví, že si nemůže dovolit mlčet, ale více toho pochopit a zároveň říct nestíhá, proto glosuje. Může přitom docházet ke značným informačních ztratám. Jako první většinou spadnou pod stůl názvy organizací, funkce a tituly, čísla, jména a jiné konkrétní informace, které musí být zachyceny přesně.


Tlumočník má zlomek vteřiny na to, aby se rozhodl, co je menší zlo. Je horší cizí jméno, které nezná, úplně vynechat, nebo riskovat to, že ho nenávratně zkomolí? K čemu posluchačům bude, když uslyší číslo vytržené z kontextu, který se tlumočníkovi nepodařilo zachytit?


U výčtů navíc řečníci často zrychlují. Tlumočníci jsou nuceni víc filtrovat, jinými slovy vynechávat. Na přesnost jednoduše není čas.


Mluvit rychle se v případě, že vás někdo tlumočí do cizího jazyka, nevyplatí nikdy. Čím je řečník rychlejší, tím míň toho stihne říct tlumočník. Pro čtené projevy to platí dvojnásob.


Na závěr bychom chtěli upozornit na citáty. Jméno autora, název díla v překladu a samotný citát jsou příklady informací, které tlumočníci v rámci přípravy dohledávají. Pokud uvažujete o tom, že budete někoho citovat, nezapomeňte prosím dát text svého projevu tlumočníkům dopředu s dostatečným předstihem.


Přetlumočit čtený projev jde, ale líp ho přetlumočíme tehdy, když nám ho dáte dopředu.



16 views

Recent Posts

See All

Technické obory tlumočí i ženy.

Tlumočnici potkáte častěji než tlumočníka. Dnes v naší profesi převládají ženy. Paradoxně za to může to, že po druhé světové válce přestalo tlumočení být uměním a stalo se povoláním. V té době se zača

HOLKUPOVÁ & MAERTENS
CZECH · RUSSIAN · ENGLISH
  • Facebook Social Icon

+ 420 608 16 76 42 / +420 608 10 83 07
 

info@prague-interpreter.com