Tlumočení může vypadat různě. Proč někdy pracuje jeden tlumočník a jindy jsou potřeba tlumočníci dva? Jak se v tom vyznat? Jak poznat, který druh tlumočení se hodí pro akci, kterou budete pořádat?
Tlumočení je služba, jejíž poskytování není v českých podmínkách regulováno. To znamená, že na trhu s tlumočením působí osoby, od kterých se nevyžaduje žádné speciální vzdělání. Ani pro požadovanou kvalitu tlumočení nejsou státem stanoveny žádné podmínky. Výběr tlumočníka pro konkrétní projekt je proto lepší svěřit profesionálům.
Základní rozdíly mezi jednotlivými druhy tlumočení si vysvětlíme v následujícím článku.
Tlumočení je ústní převod sdělení do jiného jazyka. Ten může probíhat v různých režimech. Základní rozdíl je v tom, zda tlumočník mluví zároveň s řečníkem, nebo se s ním střídá. „Souběžnému“ tlumočení se říká tlumočení simultánní. „Následné“ tlumočení označujeme za tlumočení konsekutivní.
Při simultánním tlumočení mluví tlumočník a řečník zároveň. Díky tomu je simultánní tlumočení přesnější. Je tedy vhodné pro akce s náročným odborným obsahem. V mnoha situacích je simultánní tlumočení výhodnější i proto, protože při něm nevzniká žádná časová prodleva. Delegáti mohou poslouchat tlumočení zároveň s původním projevem, na tlumočníka se nemusí čekat.
Ve své čisté formě se simultánní tlumočení používá na mezinárodních konferencích. Tlumočníci sedí v kabině, proto se tomuto typu tlumočení také někdy říká kabinové. Do sluchátek je tlumočníkům přiváděn zvuk z mikrofonu, který používá řečník, a posluchači mají své staničky se sluchátky, přes které poslouchají tlumočení.
Moderní systémy umožňují propojit jednotlivé tlumočnické kabiny tak, aby bylo zajištěno tlumočení do více jazyků najednou. V praxi to často probíhá tak, že pokud řečník mluví například japonsky, tlumočníci v japonské kabině ho nejdříve tlumočí do angličtiny. Tuto angličtinu pak další kabiny využívají jako podklad pro tlumočení do dalších jazyků, například do češtiny. Česko-anglická kabina tak nemusí vůběc umět japonsky, protože z japonštiny jim to tlumočí kolegové. Pokud vše běží, jak má, neměli by delegáti poznat, že česky tlumočník japonsky vlastně vůbec neumí.
Kabinové tlumočení zajišťují zásadně tlumočníci dva. Důvodem je náročnost této činnosti a schopnost lidského mozku udržet maximální pozornost, která po pár desítkách minut rychle klesá. Tlumočník, který bude tlumočit hodinu nebo ještě více sám, začne dělat chyby a vynechávat informace. Aby bylo tlumočení plynulé a skutečně kvalitní, tlumočníci se zhruba po čtvrthodině střídají. Požadavky na kvalitu zvukového vstupu a vybavení určují mezinárodní ISO normy.
Okrajově se používá forma simultánního tlumočení bez tlumočnické techniky. Jedná se o tzv. šušotáž čili tlumočení šeptem. O této formě tlumočení lze uvažovat pouze jako o nouzovém řešení pro krátká jednání s jedním, maximálně dvěma posluchači, protože nedokáže zajistit optimální kvalitu.
U konsekutivního tlumočení se tlumočník a řečník střídají. Tlumočník se tak musí více spoléhat na svou paměť. Proto si dělá poznámky. Zkuste se někdy podívat tlumočníkovi do bloku. Na zapisování mají profesionální tlumočníci systém. Nezaznamenávají si každé slovo, ale používají speciální značky, kterými zapisují hlavní myšlenky, jména, názvy a čísla.
U konsekutivního tlumočení je nutné počítat s 30 až 40 % času navíc. Je také vhodné myslet na to, že posluchači uslyší projev dvakrát, v originále a pak ještě přes tlumočníka. Konsekutivní tlumočení je vhodné v situacích, kdy simultánní tlumočení není z technických důvodů možné, nebo když je potřeba bezprostřední kontakt s tlumočníkem. Typicky se jedná o doprovod delegací.
Na závěr několik slov o soudním tlumočení. Soudní tlumočení je označení pro tlumočení, které jsou oprávněni poskytovat pouze tlumočníci zapsaní do evidence vedené Ministerstvem spravedlnosti ČR. Soudní tlumočení upravuje zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, který bude od 1.1.2021 nahrazen samostatným zákonem č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, a využívá se v úředním styku, u soudu, policejních výslechů, určitých notářských úkonů a v dalších definovaných životních situacích. Soudní tlumočení může probíhat jak konsekutivně, tak simultánně, a tlumočník je ze zákona povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se v souvislosti s tlumočením dozvěděl.