Představte si, že přicházíte do místnosti, kde se řeší situace, o které toho moc nevíte. Nevíte, co budou říkat ostatní.
Je tam cizinec, ale nevíte ani to, jestli mu budete kvůli přízvuku nebo dialektu rozumět. Ale víte, že na to muset pohotově reagovat, a to ještě v cizím jazyce.
Tak vypadá práce soudního tlumočníka. Jednoduše je náročná.
Soudní tlumočník má zajistit to, aby cizojazyční účastníci řízení porozuměli tomu, co se v řízení děje, tak, jako kdyby probíhalo v jejich mateřském jazyce nebo v jazyce, o kterém prohlásí, že ho ovládají.
Balancuje na rozhraní dvou právních systémů, někdy velmi odlišných. Ačkoli není právník, měl by je znát tak dobře, aby použil správnou a srozumitelnou terminologii.
Tlumočník není stroj. Nemá v hlavě zabudovaný slovník a neplní rutinní úkol, u kterého vždy můžeme očekávat stejný výsledek. I u tak rozšířeného jazyka, jako je například angličtina, nemá jistotu, že bude cizinci rozumět. Mezi tím, jak mluví Kanaďan, Skot, Uganďan a Ind, jsou obrovské rozdíly.
Výsledek komunikace přes soudního tlumočníka je zkratka ovlivněn mnoha faktory. Některé z nich máte jako zadavatel pod kontrolou.
Proto jsme pro vás připravili přehled pravidel, jejichž dodržováním usnadníte soudnímu tlumočníkovi práci a zajistíte to, aby komunikace s cizojazyčným účastníkem probíhala efektivně.
1) Poskytněte tlumočníkovi dostatek informací o případu a účelu jednání. Tlumočník musí vědět, o čem se bude rámcově jednat. Zde je důležité seznámit tlumočníka s názvy a jmény, které zazní, a stručně vysvětlit podstatu věci. Nestačí říct, že předmětem je obchodní transakce. Upřesněte, že předmětem transakce jsou diamanty. Každý obor má specializovanou slovní zásobu a žádný tlumočník neumí z hlavy všechno. Musí se na to připravit. Toto právo na součinnost zadavatele ukotvuje i nový zákon o soudních tlumočnících a překladatelích účinný od 1. ledna 2021.
2) Nechte tlumočníkovi čas, aby se mohl seznámit s listinami, které bude tlumočit. Soudní tlumočník je velmi často konfrontován se situací, kdy je před něj položen notářský zápis, poučení nebo jiná listina, a je požádán, aby její obsah přetlumočil. Správně by tyto listiny měl tlumočník dostat dopředu. Na veškeré úkony soudního tlumočníka se vztahuje zákonná povinnost mlčenlivosti, nemějte proto o tyto materiály obavy. Tlumočení z listu není doslovný překlad, ale převod významu tak, aby byl pro posluchače srozumitelný. Tím spíše je potřeba klást důraz na náležitou přípravu a seznámení se s podklady před zahájením jednání.
3) Oslovujte klienta tak, jako kdyby tam tlumočník nebyl. Zachovávejte oční kontakt s klientem. Profesionální tlumočník se v komunikační situaci upozaďuje. Tlumočí v první osobě a mění ženský a mužský rod podle toho, koho zrovna tlumočí. Do jednání nevstupuje, a pokud ano, tak pouze způsobem, který umožňuje oddělit promluvu tlumočníka od tlumočené výpovědi.
4) Dbejte na to, aby tlumočník dobře slyšel. Toto pravidlo platí pro všechny situace, nejen pro soudní tlumočení, ale u soudního tlumočení je jeho význam ještě větší. Složitost právnického jazyka vyžaduje pochopení nuancí a špatné akustické podmínky mají přímý vliv na kvalitu soudního tlumočení.
5) Nemluvte dlouho a dělejte pauzy U delších úseků je větší riziko vzniku nepřesností. Čím je úsek delší, tím je to riziko větší, protože více pracuje s pamětí a může na něco zapomenout.
6) Dokončujte věty. Toto pravidlo souvisí s předchozím. Profesionální tlumočníci používají speciální systém notace (to je to, co vidíte na obrázku) a to nejdůležitější přeloží, i kdyby výpověď trvala několik minut v kuse. To je samozřejmě jeden extrém. Druhý extrém je to, když člověk dělá pauzy na tlumočení po několika slovech a zastavuje v půlce věty. Tlumočník neví, jak bude věta pokračovat, a pokud to špatně odhadne, může vzniknout nedorozumění a tlumočník se bude muset opravit. Proto doporučujeme v případech, kdy jde o maximální přesnost převodu sdělení a formy, jakou bylo učiněno, například do protokolu, tlumočit po jednotlivých celých větách. V opačném případě stačí dělat pauzy na tlumočení po dvou nebo třech větách, případně po jedné otázce nebo odpovědi.
7) Mluví mluvit vždy jeden člověk. Při tlumočení nejde rozlišit, kdo co řekl. Pokud mluví víc lidí najednou, nebo se překřikují, dbejte na to, aby po každé změně řečníka byl prostor na tlumočení. Jinak tlumočník bude muset improvizovat a říkat: "Pan Novák řekl X, následně pan Y odpověděl Z a pan Novák na to reagoval zopakováním tvrzení X." Je to matoucí.
8) Nemluvte na tlumočníka v době, kdy netlumočí, ale aktivně poslouchá. Rozdvojení pozornosti nefunguje.
9) Pokud citujete, poskytněte tlumočníkovi kopii listiny, aby na citovaný text viděl.
10) Jména, názvy a čísla vyslovujte pomalu a zřetelně, v případě potřeby je zopakujte. Jména, názvy a čísla patří k tvrdým datům, které je potřeba zachytit naprosto přesně. Nepoužívejte zkratky, nebo je tlumočníkovi vysvětlete.
11) Vyhněte se justičnímu slangu a formulujte své myšlenky srozumitelně. Myslete na to, že vaše péóčko tlumočník možná pochopí, ale stejně ho bude muset přeložit do normální řeči.
12) Tlumočník je neutrální osoba a tlumočí přesně to, co slyšel. Neopravuje, neupravuje, nezkracuje.
13) Tlumočník není sociální pracovník a neposkytuje žádnou formu poradenství. Za účastníky nic nepřebírá, neradí, nedoprovází. Má nárok na to, aby s ním bylo zacházeno jako s odborníkem, jehož jedinou rolí je překlenout jazykovou bariéru.
14) Únava tlumočníka a špatné akustické podmínky zvyšují pravděpodobnost chyby. Tlumočník není stroj a jakmile si uvědomí, že udělal chybu, upozorní účastníky a chybu opraví. Tlumočník, který musí pracovat v podmínkách, kde špatně slyší, se rychleji unaví. Unavený tlumočník je pak více náchylný k tomu, aby ztratil pozornost. Proto dbejte na to, aby tlumočník měl po ruce vodu a po přiměřené době mu umožněte krátkou přestávku.